Naše cesta do Lysé nad Labem – Barbora Srncová (K1)
Tak nám skončily prázdniny a nás čekalo dalších deset měsíců školy. Už první týden byl pro nás přichystaný výlet, konkrétně knižní veletrh v Lysé nad Labem.
Ve čtvrtek jsme měli sraz na Masarykově nádraží. Počasí nám nepřálo, už když jsem vyjížděla z domova, mírně poprchávalo a byla i větší zima. Takové listopadové počasí. Problém byl v tom, že bylo teprve září.
Na místo určení jsme dorazili téměř všichni. Jelikož hodně mých spolužáků není z Prahy, někteří přistupovali do vlaku během cesty. Když se náš vláček dokodrcal do Lysé, rozpršelo se úplně. Nejdříve jsme se šli podívat na výstavu Bedřicha Hrozného. Sice to nebylo ještě zcela hotové, ale bylo tam teplo, uvnitř nám nepršelo a především vystavené věci stály za zhlédnutí nebo za přečtení. Poté jsme se konečně vydali na veletrh. Profesoři nám uvnitř dali rozchod, abychom si prohlédli, co se nám líbí. Protože jsem už dvakrát navštívila knižní veletrh Svět knihy, přišlo mi to ve srovnání s tím strašně malinké, což je pochopitelné. Prošla jsem si to pečlivě a zastavovala u všeho, co mě zajímalo. Takže skoro všechno. Blížil se čas odjezdu vlaku, zpátky do Prahy, tak jsem ještě rychle navštívila krámky před budovou. Bylo tam skoro všude jen jídlo, a protože mi po výletě vytrávilo, koupila jsem si tam něco k zakousnutí. Pak už byl fakt jenom čas na to, abychom se všichni sešli a šli rychlejší chůzí na vlak. Pršelo totiž stále.
Můj stručný názor na tento veletrh byl velice kladný. Jako na všechny veletrhy, které jsem zatím navštívila.
Výlet do Lysé – František Vaculík (K1)
Minulý čtvrtek jsem byl se svojí novou školou na výletě v Lysé nad Labem. Měl jsem z toho radost, protože taková akce hned první týden školy podle mě vůbec není na škodu. Program akce byl následovný:
Po příjezdu do Lysé jsme měli navštívit muzeum Bedřicha Hrozného a potom knižní veletrh. Tak tedy všichni jsme se sešli ve čtvrt na devět na Masarykově nádraží, paní profesorka nám dala instrukce, jak se chovat atd., poté jsme nastoupili do starého osobního vlaku a vyrazili. Cesta nebyla nijak zvláštní, trvala asi hodinu, během které jsem si četl a poslouchal hudbu, ale někteří se rušně bavili.
Lysá na mě působila celkem skleslým dojmem, ale to bylo tím počasím. Muzeum, do kterého jsme se po příjezdu odebrali, bylo docela malé, ale nacházely se zde starověké památky, které pan Hrozný za svůj život našel. Po prohlídce jsme šli na výstaviště, kde nám paní profesorka dala asi hodinu rozchod, abychom si veletrh prošli. Expozice nebyla zdaleka jen knižní. Vystavovali zde teplo i různé domovní vybavení, zahradní náčiní či vybavení záchranných služeb, které venku také předváděly svou činnost. Bohužel ale pršelo, takže jsem nevydržel moc dlouho sledovat, ale i to, co jsem viděl, bylo zajímavé. Také zde byla spousta stánků s pivem, párky a jiným občerstvením.
Po projití všech expozic jsme se se spolužáky (spolužačkami) ukryli před deštěm pod jedním opuštěným stánkem, kde jsme si tak různě povídali atd. Když uplynul čas nám vymezený, všichni se sešli u vchodu a za stále deštivého počasí se odebrali na nádraží.
Když to zpětně zhodnotím, myslím, že se akce zdařila. Poznal jsem nové město, viděl výsledek celoživotního snažení českého badatele, rozšířil si obzory v literatuře a v neposlední řadě lépe poznal svou novou třídu.
