Ve středu 26. března proběhl historicky první ročník projektového Dne pro radost. Každý si ze široké nabídky vybral podle libosti. Tvořili jsme, sportovali venku i uvnitř, přemýšleli u kvízu, zpívali při kytaře, tančili, hráli hry, sledovali film v angličtině, relaxovali a v neposlední řadě jsme si povídali o mezilidských vztazích. Celý program projektového dne si můžete prohlédnout zde.
(Ivana Švejdová)
,,Den pro radost mi udělal radost. Děkujeme.“
,,For me the day was amazing. I haven’t been feeling very well lately and this actually brought me some joy and calmness. Even though it was just for one day. Thank you.“
,,Líbilo se mi, že jsem mohla zkusit něco úplně nového.“
,,Těším se na příští ročník!“
Velký zájem studentů byl zřejmý už během zápisu, na nějž se stála dlouhá fronta
V úterý 12. listopadu navštívili studenti třídy K1 v rámci předmětu Úvod do praxe knihovnu Libri Prohibiti zaměřenou na zakázanou literaturu před rokem 1989. Níže se můžete podívat na vybrané úryvky z reflexí některých studentů.
„Libri Prohibiti – knihovna plná tiskovin, které byly kdysi (a nebylo to tak dávno) zakázány… Je to místo, ve kterém lze již od roku 1990 najít největší sbírku exilové a samizdatové literatury v Česku. A právě tuto knihovnu jsem v rámci úvodu do praxe měla tu čest navštívit.“ LM
„Když jsem vstoupil do prostor Libri Prohibiti, překvapila mě krása místa. Vše mělo takový starodávný vzhled, mnoho otevřených dřevěných polic napěchovaných knihami. Vnímal jsem také příjemnou atmosféru i všudypřítomný klid a ticho.“ KJP
„Představa, co si ty knihy i jejich šiřitelé zažili, ve mně budila obdiv, úctu i jakousi hrdost k mé národnosti. … Jsem rád, že jsme měli exkurzi ohledně samizdatu, a myslím, že je to důležité téma. Ti lidé riskovali mnoho, někdy i vlastní život, aby mohli číst. Aby si udrželi lásku ke knihám. Protože toužili po vzdělání. Dokázali proti režimu bojovat jinak, než silou.“ AD
Co se nám líbilo: Grafické zpracování výstavy, i když byla poměrně malá. Nábytek obalený do novin. Všudypřítomné brýle. Zrcadla. Překlady Fuksových knih. Jak byla výstava celkově stavěná – jak byla rozřazená do částí a každá se týkala jiných děl a jiných částí Fuksova života. Zajímavé dobové předměty ve vitrínách. Promítané ukázky filmů. Čtení Fuksových myšlenek a poslouchání příběhů v uzavřeném prostoru. Celá instalace. Fuksovy citáty na zdech. Atmosféra různých místností. Děsivá neosvětlená místnost, ve které hrála opera.
Co nám utkvělo v paměti: Že chtěl do filmového zpracování Spalovače mrtvol použít reálné mrtvoly. Že se jeho bytu přezdívalo mauzoleum. Zabalený nábytek a dítě převázané provázky. Citát „Někdo má rád cukroví a holky, on měl prostě rád kluky a mrtvoly“. Dokumenty, dopisy, fotografie a rukopisy knih, které byly vystaveny ve vitrínách. Šlechtična, co staví muzeum, a paní, co chytá myši.
Dne 22. 3. v naší škole proběhl „Den pro bezpečnost“ pro třídy K1-K4. Program zajistily organizace jako Policie ČR, Městská policie hl. m. Prahy a Český červený kříž. Podrobný program je zde.
Průběh dne dokumentuje níže uvedená fotogalerie.
Přednáška „Bezpečí dívek“ a „Oběť“ – Městská policie hl. m. Praha
K3
Přednáška Českého červeného kříže – První pomoc (teorie a praxe)
Přednáška Českého červeného kříže – První pomoc (teorie a praxe)
Následují reflexe studentů na proběhnuvší akci:
Student A
První hodina byla o představení práce policie. Přednáška mě zajímala pouze proto, že se o tuto práci zajímají moji nejbližší. Přednáška byla pouze přesvědčování o změně „kariéry“. Druhá přednáška byla i před počáteční neúplné nadšení fajn. Získali jsme informace, které se nám jednou mohou hodit. Dostali jsme dokonce i alarm a reflexní střapec. Pan policista byl zábavný a příjemně se poslouchal. I přestože se mi druhá přednáška líbila, byla bych radši, kdybychom měli maturitní předmět místo tělocviku.
Student B
Včerejší den pro bezpečnost byl zajímavý. První přednáška byla spíš jako nábor k policii. A pán mi nebyl moc sympatický. Druhou přednášku jsem si užila víc, ale pořád nechápu, proč jsme museli být rozděleni na dvě skupiny – holky a kluci. Nicméně i tak to bylo fajn.
Student C
Velice zajímavé bylo ukazování různých nástrojů, které se dají použít na sebeobranu. Bavila mě přednáška o způsobu využití zvířat v řadách policie. Také bylo zajímavé poslouchat o různých dopravních prostředcích, které policie používá.
Dne 15. 2. jsme s třídou K3 vyrazili do DDM Prahy 2 na panelovou diskuzi Pražského parlamentu dětí a mládeže z cyklu „Pro mladé“ k uplynulému českému předsednictví v Radě EU. Průběh diskuze zachycují následující fotografie. Jak studenti hodnotí akci, se můžete dočíst pod fotogalerií.
K3
K3
Hodnocení studentů:
S1: Diskuze mi přišla informačně přínosná. Velmi mě zajímá tematika EU, takže bylo také velmi zajímavé a důležité se dozvědět něco o (ne)placených stážích a o (ne)zahrnování mladých ze strany úředníků/organizátorů zapojených v předsednictví.
S2: Moderátorka to dobře zvládla, hosté dobře odpovídali. Oceňuji výběr hostů i pořadí, kdy jsme dostali takový úvod s mladšími hosty a pak jsme se do toho více dostali se staršími.
S3: Organizace akce byla skvělá a bylo to fajn. Jen mě zrovna toto téma tolik nebavilo – jako například minulá debata s kandidáty na primátora. Ale byla to dobrá zkušenost.
Ve dnech 5. 9. – 8. 9. 2022 se uskutečnil jednak adaptační kurz třídy K1, jednak sportovní kurz třídy K3 ve Stráži nad Nežárkou. Cílem adaptačního kurzu bylo, aby se studenti K1 blíže poznali; tomu napomohly seznamovací hry, aktivity tmelící kolektiv, ale i výlet do Třeboně, který se konal společně s K3 poslední den kurzu. Pod odborným vedením PhDr. Dušana Blažka, Ph.D. probíhaly sportovní aktivity na kurzu K3. Zahrnovaly nejen tonizační cvičení a strečink, ale i míčové hry. Kolektiv studentů K3 se též stmelil, čemuž napomohly humorněji laděné aktivity jako běhací diktát, ale bez pochyb i středeční diskotéka, divadelní scénky nebo pěší túra k zámku Jemčina. Následující fotogalerie napovídá, jaký byl průběh kurzu.
Přijíždíme do Střáže…
K3 cvičí
K3 sportuje
K3 se sportu nebojí!
Míčové hry v podání K3
K3 posiluje svaly
Divadelní scénka
Oběd
K3 cvičí
Procházka do centra Stráže nad Nežárkou
Dostihový kůň
Ranní rozcvička
Pěší túra k zámku Jemčina
K3 u zámku Jemčina
Seznamovací hra K1
Seznamovací aktivita K1
Seznamovací aktivita K1
Ve víru tance (diskotéka)
Výlet do Třeboně
Odjíždíme ze Stráže…
Cesta domů
Názory studentů K1 na adaptační kurz:
Student A: Adaptační kurz se mi líbil, seznámila jsem se s lidmi, o kterých jsem si myslela, že si nebudeme rozumět, ale ukázalo se, že jsou fajn. Všichni jsou milí a ochotní. Hry se mi líbily.
Student B: Adaptačního kurzu jsem se velmi bála, ale spolužáci i profesoři byli vstřícní a brzy jsem si zvykla. Program mě osobně bavil, ale jídelna nebyla úplně nejlepší. Seznamovací hry a hrané scénky nás donutily se rychleji seznámit a víc komunikovat.
Student C: Bylo to zábavné a naučné, ale pořád si nepamatuji jména svých spolužáků.
Student D: Adaptační kurz nebyl špatný. Většina her nás opravdu stmelila. Jídlo nebylo moc dobré.
Student E: Lépe jsme se jako třída seznámili.
Student F: It was nice. It also helped me a lot to feel more comfortable around my classmates and find new friends. Our room was very quiet, but I have no complaints about that.
Jaké měli na sportovní kurz názory studenti K3, se můžete dočíst zde:
Student A: Kurz jako celek se mi líbil. Nejvíce zajímavá byla odpolední rozcvička rozdělená do dvou skupin. Nejvíce bych pochválil učitele TV, který mluví velmi kultivovaně a své práci rozumí, toho si vážím.
Student B: Líbily se mi aktivity: diskotéka, vycházka, divadlo a výlet do Třeboně. Mrzelo mě, že diskotéka se nekonala každý den a že jsme neměli pokoj jen pro nás dva.
Student C: Na kurzu jsem nenašla nic, co by mi vyloženě vadilo, pouze jsem neměla ráda rozcvičky, jelikož jsem byla v tu dobu ještě rozespalá. Jinak jsem byla se vším v pohodě.
Student D: Jsem ráda, že jsme jeli, bylo to super. Jela bych zase.
Student E: Velice jsem si zacvičila a začnu víc cvičit doma. Příroda byla pěkná, jídlo už tolik ne. Bylo by se mi bývalo líbilo víc, kdybychom byli bývali cvičili s hudbou. Proč byla večerka již ve 22 hodiny? Byla bych uvítala více výletů.
Student F: Jsem ráda, že jsme měli možnost společně vyrazit a poznali jsme se vážně dobře. Určitě nám to pomohlo, byla spousta legrace a mentálního odpočinku. Myslím, že jsme si i s učiteli udělali hezké vztahy, jezdila bych takto pořád.
Dne 2. 9. proběhl tradiční seznamovací workshop ve třídě K1, kde je třídní učitelkou Mgr. Bára Vencálková. Workshop s ní vedl metodik prevence PhDr. Radek Vít, Ph.D. Dostavili se všichni studenti K1 a vedle házení míčem si při představování zahráli také seznamovací bingo a další hry.
Průběh workshopu dokumentuje následující fotogalerie:
Jaký názor na seznamovací workshop měli studenti K1, se můžete dočíst zde:
Student A: Bylo to super. 9.5/10
Student B: Workhop byl určitě velmi sociální, a proto se povedl. Určitě jsme se při něm mnohé o sobě navzájem dozvěděli.
Student C: Jsem ráda, ze jsme se seznámila a poznala, kdo má největší ucho. 7/10
Student D: Bylo to fajn.
Student E: Bylo to fajn, konečně se trochu známe a můžeme se bavit o svých zájmech!
Student F: Bylo to dobré, jen bylo občas složité si zapamatovat jména ostatních. Všechny aktivity byly zábavné.
Student G: I did not enjoy this. Sorry.
Student H: Myslím si, že všechno probíhalo v pořádku a líbí se mi, že nikdo nikoho do ničeho nenutil. Řekla bych, že si i jména pamatuji lépe.
Student I: Hezké, přínosné, účinné.
Student J: Byl to jeden těch lepších workshopů. Ty hry nebyly ani moc trapné, ale zase to nebyla největší zábava na světě. Paní učitelka a pan učitel byli moc fajn.
Student K: Myslím si, že nás to sblížilo. Líbily se mi nápady her.
Student L: Dnešek byl super, rychle to uteklo a bavilo mě to. Pomohlo mi to zapamatovat si některá jména a dozvěděl jsem se mnoho zajímavých věcí.
Dne 29. 3. se studenti tříd K1-K4 zúčastnili festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. V kině Oko zhlédli film Buď můj hlas. Poté se konala beseda s organizátory festivalu, jak dokumentuje následující fotogalerie.
Zde je několik reflexí studentů naší školy na snímek, který viděli.
Student A Film byl podle mě kvalitně zpracovaný, hodně mě zasáhl. Diskuse po něm byla zajímavá a podnětná, dozvěděla jsem se o různých nových věcech. Základní informace jsem o situaci v Iránu měla, ale film byl zajímavý vhledem do této problematiky. Velmi emotivní.
Student B Bylo to mrazivé. Myslím, že je to problematika, o které se stále dost nemluví.
Student C Dnešní film byl velmi emočně vypjatý. Byla jsem ovšem ráda, že se neřešil pouze feminismus, ale celková problematika lidských práv na Blízkém východě. Myslím, že celý film by se měl zařadit do společenských věd a pouštět při výuce.
Student D Dnešní projekce se mi líbila. Ač to bylo hodně smutné téma, myslím si, že je dobře, že se o tom mluví. Doufám, že lidé, kteří zažívají v Iránu denně takové peklo, budou mít lepší budoucnost.
Student E Jeden svět mám ráda, k takovému filmu bych se totiž jinak nedostala. Bylo děsivé vidět lidi i dnes tak utlačované. Moc mě mrzí, že si spousta lidí myslí, že feminismus není potřeba a že už jsme vše dokázali, protože pak vidím něco takového a láme mi to srdce.
Student F Film zpracovával neobvyklé téma a byl velmi emotivní, v jedné části mě dokázal i rozbrečet.
Student G Je až děsivé vidět, co se děje ve světě, a je určitě dobré, že se o tom můžeme dozvědět. Zanechalo to ve mně opravdu silné pocity.
Student H Myslím, že mi ten film pomohl uvědomit si, co se děje ve světě za obrazovkami. Ne všude žijeme tak, jak jsme zvyklí. Jsem ráda, že o tom vím, a budu se snažit toto sdílet s ostatními a tím snad pomoct.
Student G Díky dokumentu jsem si uvědomila, že jsou lidé, kteří mají mnohem horší problémy, ale i tak se nevzdávají.
Student I Tento film ukázal, jak křehká je svoboda jednotlivce. Náboženství by mělo být osvobození, ne nástroj k útlaku.
Dne 8. 10. nás tradičně navštívila v rámci Úvodu do praxe paní Bernatová z Červeného kříže se svou besedou o první pomoci. Studenti K1 se dozvěděli něco o tom, jak a kdy provádět první pomoc, čeho se vyvarovat, ale hlavně měli možnost si vše prakticky vyzkoušet. Níže si můžete přečíst názory některých studentů:
Beseda se mi velmi líbila. Zopakovala jsem si základy první pomoci. Nejvíce se mi líbil trénink masáže srdce.
Návštěva z Červeného kříže mě potěšila, nejvíce to, že jsme si mohli nechat namaskovat falešná zranění. Chtělo by to ještě jednu hodinu, bylo to příliš krátké!
Podle mě byla beseda velmi informativní a často i vtipná. Paní instruktorka to vysvětlila skvělou formou. Sami jsme si mohli vyzkoušet různé situace, takže to rozhodně nebylo nudné!
Program se mi velmi líbil. Myslím, že je důležité znát základy první pomoci. Každý by si měl projít podobným školením. Jediné mínus je snad je to, že to netrvalo déle.
V písemné anketě studenti K1 zhodnotili adaptační kurz, který se konal ve dnech 6. 9. – 9. 9. 2021 ve Stráži nad Nežárkou. Zde jsou některé z jejich reflexí.
Student A
Program byl skvělý, hodně her a zábavy, které nás jako třídu hodně sblížil. Pobyt byl taky celkem v pohodě. Moc se mi líbilo, jak jsme se všichni povzbuzovali a spolupracovali, ať už v týmu, nebo ne.
Student B
Podle mě to byla velmi dobrá zkušenost. Hry byly všechny povedené a zábavné. My jsme se všichni při nich i mimo ně sblížili. Užila jsem si to!
Student C
Bylo to skvělé. Ze začátku jsem sice byla trochu nervózní, ale potom jsem si to užívala až do konce.
Student D
Tenhle adaptační tábor se mi fakt líbil, jsem ráda, že jsem měla možnost se víc seznámit s ostatními a moc doufám, že tenhle školní rok bude stejně zábavný.
Student E
V penzionu byla hrozná zima. A na tomto pobytu se mi líbily různé aktivity a hlavně jsem ráda, že jsem se seznámila s tak úžasnými lidmi jako jsou moji spolužáci. Místo pobytu bylo krásné. Snídaně, obědy i večeře byly moc dobré. Nakonec jsem si tento pobyt užila.
Student F
Na adaptačním kurzu se mi moc líbilo. Seznámila jsem se se svými spolužáky, udělala si kamarády a vytvořili jsme spolu dobrý kolektiv. Hry byly zábavné a užitečné na zapamatování jmen. Celkově to byl nezapomenutelný pobyt a těším se na naše další společné zážitky.
