Studenti v rámci předmětu Českého jazyka měli za úkol napsat dopis historické postavě, nebo spisovateli.
Můj drahý Ježíši,
jak se máš? Co děláš? Já doufám, že se máš velmi dobře a že se s Máří moc nehádáte! Vím, jak dokáže být Máří temperamentní žena, ale věz, že myslí jen na tvé dobro!
Ale abych přešla k věci. Tento rok ti bude můj drahý Ježíši již 33 let! Což si myslím, že je krásné číslo a mělo by se řádně oslavit! Takže tajně v skrytu své duše doufám, že mě zase znovu pozveš na svoji „Boží Párty“. Snad bude ještě lepší jak ta na tvé osmnáctiny a dvacetiny. Tam jsme se vlastně viděli naposledy, a pokud se nemýlím, tak s vůlí Boží to nebylo poprvé ani naposledy, co jsi předváděl ten skvělý zázrak s vodou a vínem! Doufám ale, že tento rok neskončím pod stolem v tak hanebném stavu… Díky, že jsi mi podržel vlasy, když jsem tak neomaleně pozvracela tvůj práh. Také díky za vyléčení kocoviny a následné umytí nohou. Jsi Boží!
Jinak také bych tě chtěla obeznámit s tím, že jeden tvůj učedník se mi ale vůbec nelíbí! Viděla jsem ho sice jenom jednou, ale nepůsobil na mě moc důvěryhodně. Necítím z něj nic dobrého. Doufám, že ho již nepotkám. Doufám však v to, že se vrzy setkáme a bude to dříve, než nestane soud Boží. Děkuji ti za vše, můj pane a spasiteli. Snad se za mne a mou duši v noci přimluvíš u taťky.
Amen.
Tvá nejúžasnější, nejmilejší a prostě nejlepší
D.
Vážená paní Rowlingová,
píšu Vám, protože se chci doptat na pár věcí ohledně Vaší světově úspěšné série Harryho Pottera. Nejdřív bych Vám ale chtěla říct, že tyhle knihy pro mě byly vždycky záchranným lanem v mých horších obdobích. Ty knížky ve mně vždycky vyvolaly pocit, že není všechno tak černé, protože by po mně mohl jít Pán zla s horou smrtijedů. Musíte uznat, že oproti tomu pokažená písemka z dějepisu vypadá jako nic.
První z věcí, o kterých jsem Vám chtěla napsat, je jedna z romantických linek. Rona mám opravdu ráda a jsem šťastná, že našel lásku, ale nenašel by se pro něj někdo lepší? Protože Hermiona by (dle mého) byla vhodnější pro jednoho zmijozelského blonďáka s tatínkovským komplexem. Jistě, v několika chvílích to byl rozmazlený fracek a v jiných začínající smrtijed, ale já věřím, že měl v sobě dobrou duši, která by se dostala na povrch, kdyby ji Hermiona trochu popostrčila a věnovala jí svou lásku a dobrotu. Chápu, že je to poněkud klišé, ale pořád lepší než klišé „miluju svou/svého nejlepší/ho kamaráda/kamarádku“.
Další věc se týká spíše Vás než knih. Svět se mění. Je jiný než v době, kdy jste knížky psala. Je sice krásné, že nám dáváte nové podněty k diskuzi, ale nedělejte to. Všichni odvedli skvělou práci. Tak proč je pořád řešit a nenechat je už na pokoji? Proč se pořád vracet? Doufám, že Vás nijak neurazím, ale myslím si, že byste měla přestat žít minulostí. Chápu, že je to těžké, ale už kvůli tomu byste je měla nechat spát. Zvedněte hlavu a vyrazte vstříc budoucnosti a nechte Harryho a ostatní za zády.
Doufám, že Váš můj dopis nijak nenaštval nebo rozčílil. Touto cestou jsem Vám jen chtěla říct svůj názor.
S úctou a přáním hezkého zbytku dne,
S.
Vážená paní Austenová,
Pamatuji si stále na tu chvíli, kdy můj otec přišel do světnice s Vaší první knihou v ruce. Věděla jsem, že je pro mne. Byla jsem jediná v rodině, kdo byl ochotný se naučit číst. Kdysi mi otec donesl Vaši knihu „Pýcha a předsudek“. V prvních čtecích chvilkách jsem si říkala, že to nebude nic pro mne, ale když jsem se začala vžívat více do postav, přišlo mi to jako nejlepší kniha na světě. Myslím, že postavu pana Darcyho jste vymyslela dokonale, nejen vzhledově, ale i charakterově. A Elizabeth? Nemám slov, dost jsem se v této dívce viděla. Nejspíš jako každá žena, která knihu četla. Myslím, že jste dokázala skvěle vylíčit prostředí anglického venkova s tamními rodinnými vztahy a snahu všech matek provdat své dcery co nejlépe. A ten ironický podtext je na tom všem snad nejlepší. Podle mě tento román udělá do světa díru. Ženy si uvědomí svou cenu a muži zjistí, že není třeba ukazovat svou povýšenost a jmění. Než ale zakončím svůj dopis, mám otázku.
„Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky.“ Toto je první věta v knize, řekněte mi, proč si myslíte, že tomu tak je? Snad Vás tento dopis zaujme natolik, abych mohla očekávat odpověď.
S neutichajícím obdivem a plná očekávání,
Š.
Drahá Marie Terezie,
velice si vážím toho, že mám možnost Ti napsat dopis. Také vážené ženě, jako jsi ty. Jak se ti daří? Doufám, že se máš tam nahoře v nebi skvěle a hezky odpočíváš. Mně se teď vede celkem dobře, jen v té škole to je moc těžké… No a to je vlastně důvod, proč Ti píšu. Povinná školní docházka… Ano, byl to tvůj nápad, ty jsi ji zavedla. Samozřejmě, že jsi tehdy měla zajisté dobré záměry, nicméně si myslím, že v dnešní době již není škola taková, jaká byla za tebe. Určitě si teď říkáš, co tím myslím. Trochu ti to tedy osvětlím…
Ty jsi tehdy myslela na to, že budou děti pro život něco umět, že budou mít nějaké vzdělání. Samozřejmě, že to je dobře, jenže v dnešní době se děti na nějaký test učí tak, že se všechno zkrátka naučí nazpaměť, napíšou písemku a pak to hned zapomenou… Sama s tím mám zkušenost. Nevím, jestli to takhle bylo i za Tvé doby, ale rozhodně si myslím, že ne. Nebo hodnotit děti podle známek… Vždyť je to k ničemu, ne? Co si o tom myslíš Ty? Bylo by fajn, kdybys nikdy přišla zase mezi nás. Co Ty na to? Podívala by ses, jak to v dnešní době ve školách vypadá, jak většina dětí leží znuděně na lavicích nebo jak tajně používají při hodinách telefon. To by ses nestačila divit! Vždyť ani učitelé nemají žádný respekt!
Podle mě bys to mohla nějak změnit. Něco určitě vymyslíš, ne? Protože si myslím, že až to uvidíš, tak se určitě zhrozíš. Vzdělání je důležité. To ne že ne! Ale chce to vymyslet nějaký způsob, aby si toho děti ze školy pak více odnesly… Špatně se mi to teď popisuje, ale až přijdeš, tak podle mě pochopíš.
Doufám, že se brzy shledáme.
Tvá věrná M.
Dobrý den, paní Rowlingová,
ze začátku bych Vám ráda řekla, že zbožňuji Vaši sérii o Harrym Potterovi. Znám ji už od doby, kdy jsem byla malá a postupem času jsem si ji zamilovávala čím dál víc. Je to jedna z mých nejoblíbenějších knižních sérií vůbec.
Zbožňuji kouzelnický svět, většinu postav a dobrodružství, která prožívají. Bohužel, jak už asi víte, Harry je Gary Sue. Přímo ukázkový příklad. Ať jsem se snažila sebevíc, nikdy jsem si ho neoblíbila stejně jako Hermionu, Rona, Siriuse, Remuse a ostatní. Ale chápu, že Harry byl Vaše prvotina, takže jste zřejmě se psaním neměla tolik zkušeností.
Další postavy, které mi přišly neúplné a přeceňované, jsou Brumbál a Voldemort. Brumbál má asi být záhadný, ale dobrý čaroděj, i přesto se ale k Harrymu chová (cca od poloviny série) hrozně. Nikdy mu nic nevysvětlí, a to ani na konci. A Voldemort? Upřímně, nevadil mi tolik jako ministerstvo. Nepřipadal mi jako to největší a nejhorší zlo. Proti Grindelwaldovi to byl amatér.
A když už jsem se zmínila o Grindelwaldovi, co měl znamenat ten film? Kromě Mloka, Brumbála a Grindelwalda na něm nic dobrého nebo smysluplného nebylo. Z prvních Fantastických zvířat jsem byla nadšená. Nebylo to něco úplně jiného, ale aspoň už se dál nerozmazávala původní série. Mrzí mě, že nemáte nové nápady a s recyklací Vašich minulých Vám musí pomáhat někdo, kdo evidentně o Harrym Potterovi nic moc neví.
Zkuste se nepřizpůsobovat okolí a nechte Harryho být. Musí to být určitě těžké, ale myslím, že mu to víc ublíží, než pomůže, když budete pořád přidávat nové a nové informace (taky ničím nepodložené).
S nadějí se loučí
V.
