V úterý 25. listopadu se za ranních mlh a lezavé zimy uskutečnila literární procházka Prahou třídy K2. Z Národní třídy jsme se vydali k Betlémskému náměstí, kde jsme si u Kaple betlémské zopakovali fakta o životě a díle Jana Husa, ale také Jana Milíče z Kroměříže, kteří tu kázali. Další putování vedlo Husovou ulicí ke kostelu sv. Jiljí, dalšímu místu bohoslužeb autora Knih o Antikristu Jana Milíče. Minuli jsme dům U Dvou velbloudů, kde sídlila tiskárna Jiřího Melantricha z Aventina a Daniela Adama z Veleslavína a na Staroměstském náměstí jsme se zastavili na místě, kde byli mezi 27 organizátory stavovského povstání popraveni i spisovatelé Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a Jan Jesenius. Připomněli jsme si Týnský chrám, kde kázal další autor husitské literatury Konrád Waldhauser, a kolem Šalounovy sochy Jana Husa jsme prošli do Klementina. Zde začala barokní část naší procházky. V Klementinu, na Karlově mostě se sochami Brokoffa a Brauna, a hlavně pak v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně jsme se snažili vnímat a na vlastní kůži zažít baroko. Tímto uměleckým směrem se totiž budeme v rámci literatury zabývat v příštích týdnech.
(Alice Krýžová)
A takto třeba na nás baroko zapůsobilo (výběr ze studentských reflexí v podobě pětilístku):
Baroko
Úchvatné a velkolepé
Nadčasové, elegantní, strašidelné
Sloh, jenž přináší velkolepost
Umění
—
Baroko
Barvité a zdobené
Okouzluje, pohlcuje, zneklidňuje
Udivuje člověka svou krásou
Zlato
—
Baroko
Majestátní a zdobené
Překvapuje, vyráží dech, vlní se
Je to tajemně krásné
Jedinečnost
