Dne 20. X. 2022 jsme realizovali exkurzi po knihkupectvích a antikvariátech. Ze školy jsme metrem dorazili na stanici metra Můstek, kde se studenti na základě losování rozdělili do několika menších skupin, každá skupina měla za úkol navštívit dvě blízké provozovny. Studenti byli vybaveni pracovními listy, do kterých zaznamenávali údaje týkající se (hlavního a doplňkového) sortimentu, způsobu kategorizace nabízených produktů do skupin (dle témat, autorů, žánru, jazyka, cílového zákazníka apod.), způsobu vystavení či prezentace vybraných titulů, marketingových postupů, uspořádání výloh, sociální vstřícnosti obchodu (např. bezbariérový přístup), nabízených služeb (např. výkup knih), zvláštností (např. nabídka občerstvení, čtecí koutek apod.). Všímali si velikosti obchodu (např. s ohledem na počet přítomných knihkupců). Doma potom hodnotili webové stránky obchodů a popsali svůj osobní dojem. Následující týden ve škole každá skupinka poreferovala o své dvojici navštívených provozoven, přičemž se rozvinula poměrně čilá diskuse. Všichni si tak udělali obrázek o tom, jak široký je pojem literatura a jak rozmanitě s ní lze obchodovat.
Obchody byly vybrány tak, aby pokryly co nejpestřejší typovou škálu. Tak první dvojici tvořilo knihkupectví Ostrov v Ostrovní ulici, orientované na nekomerční nakladatele, a luxusní Antikvariát Křenek, nabízející i vykupující nejen staré knihy, ale i materiály čistě grafické. Další dvojicí byl Akademický antikvariát Kant v Opatovické a knihkupectví SPN (Ostrovní) – to se však mezitím přestěhovalo, a tak studenti navštívili Palác knih Luxor na Václavském náměstí. Jiná skupinka studentů navštívila knihkupectví Kalich stejnojmenného nakladatelství evangelické církve a knihkupectví Krakatit v Jungmannově ulici, které se soustředí na fantasy či military literaturu, komiksy apod., další pak Antikvariát a knihkupectví Spálená spolu s Luxorem OC Quadrio. Opět další studenti zamířili do anglickojazyčného Budget Books ve Spálené a do knihkupectví nakladatelství Academia na Václavském náměstí, jiným připadlo prozkoumat sortiment Music Point na Jungmannově náměstí a Knihkupectví a informačního centra Národního památkového ústavu Na Perštýně jako příklad v podstatě nekomerčního, státního provozu. Palác knih Luxor na Václavském náměstí navštívila i poslední skupinka, která zavítala ještě do řeholním řádem provozovaného Knihkupectví Paulínky (Jungmannovo náměstí) se specifickým sortimentem.
Dne 24. XI. 2022 jsme navštívili Ústřední městskou knihovnu. Studenti si pochvalně povšimli architektonicko-výtvarného řešení této budovy, od venkovních prvků, jako je „knižní“ stříška před vstupem do Galerie, přes vitrážová okna v průčelí, a největší zájem vzbudil pochopitelně velkorozměrový záhadný Idiom, „sloup vědění“, ve foyer Ústřední knihovny. Mé upozornění na pravidla pobývání v takové instituci nebylo samozřejmě nutné – mladí vnímaví návštěvníci se automaticky chovali, jako by vstoupili do chrámu – tedy s naprosto profesionální noblesou.
Každý ze studentů obdržel pracovní list, jehož jedna část byla vlastně jejich průvodcem po knihovně, měli totiž za úkol vyhledat zde některá její oddělení, jako např. Informační středisko, Divadelní a filmové či Hudební oddělení, Dílnu apod. Rozeběhli se tedy za svým posláním a vraceli se pak ve stanovený čas, někteří obohaceni ještě o různé informační materiály či rozhovory s pracovníky knihovny.
Za domácí úkol jim pracovní list uložil na základě vlastní zkušenosti a dojmů z exkurze i za pomoci webových stránek ÚK podat všeobecný popis knihovny; rozepsali se, někdo krátce, někdo obšírněji, např. o službách, programech či projektech ÚK, nebo o její historii. Vše jsme pak spolu na následující hodině ve škole ještě stručně probrali.
1. XII. 2022
Cestou do Národní knihovny jsme minuli nám již známou Ústřední knihovnu a z Mariánského náměstí jsme vstoupili do tunelovitého průčelí Klementina. Za ním jako bychom se náhle ocitli na nástupišti devět a tři čtvrtě, totiž nikoli na cestě do Bradavic, ale jakoby v jiném časoprostoru dávných dob, který fascinujícím a inspirujícím způsobem srůstá s tím naším.
Ve vstupní hale nás přivítala paní průvodkyně. Všichni jsme si odložili věci do šatny, za pomoci milých a trpělivých paní šatnářek, a vydali se na téměř dvouhodinovou cestu staletími. Scénář prohlídky byl jako podle Komenského a paní průvodkyně se nám s velkou erudicí a laskavostí věnovala. Zažili jsme objevitelské putování labyrintem schodišť a chodeb i údivná setkání – s oltářem, který se náhle objeví na schodišti jako jediný relikt kaple sv. Jana Nepomuckého, s unikátní řadou slunečních hodin na budovách klementinských nádvoří, freskami v chodbách západního křídla jezuitské koleje… Shlédli jsme film, který v obrazové podobě doplnil výklad paní průvodkyně a podrobně nastínil význam Klementina pro vědu, zejména matematiku, astronomii a meteorologii. Paní lektorka seznámila studenty se základními aspekty chodu knihovny, jejími službami, některými jejími součástmi či odděleními (např. Slovanská knihovna, Digitální knihovna Kramerius apod.), navštívili jsme Studijně-relaxační zónu. Vrcholem prohlídky bylo povolení vstoupit do Všeobecné studovny; na studentech bylo znát, že její majestátnost a bezzvučnost spolu s nehybnými postavami čtenářů a badatelů mají jistou působivost. S paní lektorkou jsme se rozloučili v Hale služeb, mezi nesčetnými šuplíčky lístkových katalogů a za osvěžujícího zurčení fontány.
Během této exkurze se studenti setkali s mnoha novými pojmy z oblasti knihovnictví, a pro upevnění některé z nich potkali znovu v kontrolním testu.
Dne 15. XII. 2022 jsme se studenty navštívili Národní technickou knihovnu, kde nás čekala komentovaná prohlídka. S paní průvodkyní jsme se sešli v kruhové vstupní hale, kde neznalý může chvíli bloudit jako ve šnečí ulitě. Moderní budova byla v ostrém kontrastu k dávnověkému Klementinu, a i atmosféra tu byla uvolněnější, takže tento kontrast studenti nejen reflektovali, ale i komentovali. Informacemi nabitý výklad paní průvodkyně ovšem všichni pozorně poslouchali. Úvodem se dozvěděli o dosud krátké historii tohoto velikána ústrojně architektonicky začleněného do dejvického univerzitního kampusu, o službách, které knihovna poskytuje, o úlohách, které plní, o specifikách jejího fondu a nakládání s ním, o struktuře budovy a jednotlivých jejích částech – studenty velmi zaujala například možnost využívat Noční studovnu.
Prohlídku jsme tedy začali v parteru a pak jsme postupně navštívili všechna podlaží gigantického atria. Jeho rozměry, použité materiály či avantgardní výzdoba balkonů na studenty zjevně udělaly dojem, stejně jako výklad o novátorském ekologickém řešení budovy s ukázkami například požárního systému. V hale služeb nám paní průvodkyně předvedla, jakým způsobem si lze bez pomoci knihovníka zapůjčit publikaci. Po návratu do přízemí nám umožnila projít turnikety a navštívit registrační a informační pracoviště NTK, načež studentům ukázala, jak samoobslužně vrátit zapůjčenou knihu. V závěru se studenti rozdělili na dvě skupiny a bylo jim umožněno navštívit také sklad knih v podzemním podlaží. Čekající skupina dílem diskutovala o exkurzi, dílem se někteří studenti ještě vydali na vlastní průzkum parteru, někteří dokonce využili příležitosti vyřídit si své výpůjčky v pobočce Městské knihovny, která se zde nachází.
Že pro studenty byla návštěva NTK inspirující, dokazují i doma vypracované úkoly v pracovních listech, potěšující bylo, že například z nabídky vzdělávacích programů zaujal nezanedbatelnou část studentů kurz psaní maturitních/ročníkových/seminárních prací. Zajímavá byla také jejich reflexe dojmů při porovnání Haly služeb v NTK, ÚK a NK.
.
