Studenti K1 zhlédli 6. března v rámci filmového festivalu Jeden svět film Neslyšící syn. Jde o dokument natočený otcem neslyšícího chlapce, který mapuje celý jeho dosavadní život od dětství v Holandsku, přes základní a střední školu až na univerzitu pro neslyšící v USA. Popisuje každodenní život a problémy neslyšícího dítěte a teenagera ve slyšící rodině, otázku používání znakové řeči, interakci se „slyšícím“ světem i navazování partnerských vztahů. Po dokumentu následovala diskuze na stejné téma. A tady je několik Vašich ohlasů na film:
Zaujalo mě, že má každá země svoji verzi znakové řeči a také různé dialekty a že se stále více rozšiřují studijní obory a možnosti pro neslyšící…
Překvapilo mě, že tito lidé svou indispozici sluchu většinou neberou jako překážku a to ani přes to, že dříve neměli tolik možností, co se týká třeba školství a toho, že jim v podstatě nezbývá nic jiného než se s tím smířit a naučit se s tím žít… Líbí se mi, že jsou jednou komunitou a čím dál více slyšících lidí je schopno a ochotno s nimi komunikovat jejich znakovou řečí. Mně osobně znaková řeč vždy fascinovala a ráda bych se ji někdy naučila…
Líbil se mi vztah mezi Tobiasem a jeho rodinou. Film ve mně vyvolala tendenci nelámat si hlavu s malichernostmi, protože opravdové štěstí je, že každé ráno můžeme vidět či slyšet naše blízké…
Film byl zajímavých pohledem do světa neslyšících. Myslím, že Tobias měl a má velkou výhodu, že se může pohybovat hlavně ve světě neslyšících, kde se může setkávat s lidmi, kteří vnímají svět podobně, a může se cítit jejich součástí…
Velmi mě zaujal příběh tohoto kluka, který opravdu neměl lehký život. Byla jsem překvapená, co všechno se může odehrávat v neslyšící osobě (pocity, emoce). Je úžasné, jak i přes svůj handicap šel do všeho naplno. Chodil na velké hudební festivaly a vnímal rytmus. Klobouk dolů před takovými lidmi…
Chvílemi mi přišlo, že je ve filmu příliš velké ticho, hudba v pozadí by tedy nebyla špatná… Je ale možné, že právě v tomto tichu byla jakási skrytá myšlenka – alespoň na malou chvíli zakusit to, co musí Tobias snášet celý svůj život…
Jsem ráda, že jsem možnost vidět svět neslyšících z jiné perspektivy, než z té venkovní. Díky tomuto filmu se pravděpodobně na každého neslyšícího budu koukat jinak, se soucitem, pochopením a vírou, že ten dotyčný dostane všechno, po čem touží…
Je úžasné, že se Tobiasovu otci podařilo zachytit tolik momentů jak z jeho dětství, tak ze současného života. Bylo vidět, že znaková řeč může plně nahradit řeč mluvenou, což je až neuvěřitelné. I neslyšící mohou žít normální život a je pěkné, že se Tobias rozhodl vyučovat a tím i dál šířit znakovou řeč…