Včera, 11. 11. 2015 se konala naše školní akademie. Jako minulý rok vystoupení byla pěkná a naše Divadelní skupinka vyloženě zazářila. Při jejich vystoupení jsem si říkala, jaké talenty to ve škole máme…nechyběly ani pěvecké výkony našich superstar… K4 a K1 se moc hezky zúčastnily, za což je obdivuji…
Ze začátku na mě akademie působila celkem amatérsky, ale přesto oceňuji všechny vystupující… Pobavilo mě vystoupení Svatá noc a scénka s historickým šermem. Pěkně bylo zpracované vystoupení Když lásku dělí stěna smrti… Vyloženě mě nadchlo vystoupení Prezidenti. Bylo to bravurní a doufám, že to někdo natočil, protože bych se na to podívala znova. Líbila se mi hra na kytaru Franty Plzáka… Závěrečné vystoupení Tři mušketýři bylo skvělé! Abych nezapomněla, nejvíc ze všech se mi líbil projev moderátora…
Nejlepší přestavení bylo K4 – to německý!…
Představení K3 – skvělý, Kačka bavila celej sál
! VILMA JEDE! byla to bomba (až na něco) – nejlepší byl Vašek Klausů. Nejlepší bylo zapomínání herců a vaše napovídání.
Velmi zajímavé byly i ruské písně Viktora Bachilo. Protože ruštinu se na naší škole neučíme, nerozuměli jsme tomu…
Neříkám, že jsem se nepobavil, ale lituji, že jsem šel…
Bylo to hezký! …
Myslím, že se akademie celkem povedla, líbilo se mi střídání protikladných moderátorů a obzvlášť vystoupení prezidentů. V některých částech představení se sice zapomínal text, ale ona následná improvizace navodila ještě vtipnější atmosféru…
Akademie se mi vcelku líbila, rozhodně jsem se nenudil. Nejvíce se mi zamlouvaly divadelní pokusy Divadelní skupinky a také hra o emigraci z ČSSR…
Myslím si, že akademie je fajn, sblíží to kolektiv, dozvíme se něco, co umí ostatní. Dále se mi líbí, že tam každý má právo na chyby, nikdo se nikomu nesměje…
Akademie jako nápad se mi líbí. Jako účinkující jsem se zúčastnila již po třetí, a i tak jsem měla trému, až mi vypadly noty… Moc mě těší, že se v hojném počtu zúčastnili prváci. Moderátorské duo Kuba/Sylva bylo skvělé… Jímá mě nostalgie, že tu už příští rok nebudu, ale uklidňuje mě, že po nás zůstanou schopní nástupci…
Nejvíce se mi líbilo divadlo o našich prezidentech a to, jak Klaus moderoval některá představení…
Nejvíce se mi líbili samozřejmě Prezidenti. Byli přesní, výstižní a také vtipní. Všichni členové divadelního spolku plně vystihovali tyto osobnosti…
Akademie se mi velice líbila, jsem rád, že se podobné akce konají… Já si všech, kdo se do akce zapojili, vážím, a tak mi přijde nefér, abych já, člověk, který zde nehrál, lacině kritizoval ty, kdo si dali práci a odvahu a hráli… Pokud mám uvést, co se mi moc nelíbilo, tak můžu kritizovat výběr. Beru jako zbytečné pořád „omílat“ komunistický režim, takže mi hra o 80. letech přišla laciná. Také hra „Svatá noc“, myslím, byla vybrána záměrně a měla podvědomě působit na diváky v souvislosti s uprchlíky. To mě mrzí, že dnes na školách působí jakákoliv propaganda. A nezaujala mě ani drsná ruská píseň „Maria“. Byla moc ukřičená. Když už musí být něco ruského, líbila by se mi Kalinka nebo Kaťuša. Na koncertě Alexandrovců se mi moc líbily…
Jsem vděčný za to, že jsem se mohl zúčastnit této akce. Zanechala ve mně mnoho pozitivních dojmů a velkou inspiraci. Bylo vidět, že účinkující do svých vystoupení dávali vše, a i proto se mi to tolik líbilo…
Letošní akademie se mi moc líbila. Nejvíce se mi líbilo vystoupení Verči Zapletalové, krásně zpívala. Recitace Kristýny Volrábové, to bylo nádherné, moc hezky mluvila. Také mě moc bavilo naše vystoupení Když lásku dělí stěna smrti. Jsem ráda, že jsme to uspořádali, moc za to děkuji paní profesorce Trégnerové. Také se mi moc líbila německá hra druhé skupiny čtvrťáků a pěkné bylo také vystoupení třeťáků Svatá noc a kytarová improvizace Františka Plzáka a ruské písně Viktora Bachilo a vtipná hra Prezidenti… Prostě všechno bylo dobré i moderátoři byli dobří. Rozhodně má smysl dělat každý rok akademii…
Akademie byla podle mého povedená. Vytknul bych jedině ten zvuk, který zkazil pár vystoupení, hlavně těch pěveckých. Pokud uvážím, kolik bylo na nazkoušení času, tak předvedené výkony jednotlivých aktérů byly více než dobré. Spousta z nich vystupovala více než jednou. Moderátoři též pobavili, dobrá improvizace, což je vždy to nejtěžší. Nejvíce se mi líbilo poslední divadelní představení, holky podaly super výkony… Nejvtipnější byly ruské písně, ty mě fakt dostaly…
Mému vystoupení na listopadové školní akademii předcházela řada probdělých večerů přípravných, které jen živily moji nervozitu. Na poslední chvíli jsem se ke všemu musil vypořádat se situací, kdy bylo třeba se dohodnout s vlastním profesorem skladby, který trval na tom, že bych jako studující skladby, nikoliv nástroje, neměl hrát veřejně, což jej přimělo k tomu, aby na akademii osobně došel a moji skladbu „Variace na elegické téma“ zahrál, nutno uznat, že pochopitelně mistrněji než já… Dlouho mi pak ještě kladl na srdce, že jsem skladatel, ne virtuos a už vůbec ne nějaký muzikant… Komicky působilo vystoupení věnované našim čs. presidentům. Chápu sice, že Antonína Novotného lze klidně vyloučit, ale postavu generála Svobody považuji za zásadní a kladnou…
Změnila bych pár věcí, z nichž mi některé dost vadily. Nejvíce asi vytrvalé bzučení či hučení reproduktorů před podiem, nejspíš způsobené jedním z mikrofonů. Občas přes něj nebylo slyšet, co lidé říkají. A tím se dostáváme k druhému problému – nebylo slyšet, co lidé říkali. Snažila jsem se toho zachytit co nejvíc, ale občas to bylo prostě nemožné. A to byla škoda. Na druhou stranu ale chápu, že mikrofonů tolik prostě nebylo a že když se člověk soustředí na hraní a text, už ho nenapadne křičet a být pořád otočený k publiku…
Jinak si myslím, že akademie je fajn, udivuje mě, jak je publikum přívětivé a suportivní i přes to, že účinkující například zapomínají texty (na nikoho nenarážím)…
Akademie se mi letos líbila hodně, ze všech těch loňských. Povedlo se všem studentům, co nám chtěli ukázat. Hlavně skládám poklonu Vám, paní profesorko (Mrázová), měli jste nejhezčí dvě představení. Moc se Vám to povedlo ztvárnit. Dokázali jste nás i hezky pobavit a rozesmát. Jen tak dál!(…) Jako účinkující vypravěč ve hře paní profesorky Trégnerové jsem cítila velkou nervozitu a trému. Bylo to pro mě zase poprvé mluvit do mikrofonu a před tolika lidmi. Hlavně jsem nechtěla zklamat. Hra se nám asi nepodařila, jak měla, ale jsme rádi, že Vás to rozesmálo a bavilo… Doufám, že na poslední rok zde zase s paní profesorkou něco vymyslíme…
Veškerému dění jsem mohla přihlížet snad z toho nejkomplexnějšího úhlu pohledu, jaký může být. Pokud jsem, jakožto moderátorka, zrovna neseděla v zákulisí s mikrofonem v ruce, či nepobíhala po jevišti v kostýmu a neřečnila, měla jsem jedinečnou možnost pokradmu sledovat reakce publika. Nevím, jestli za to mohlo magické datum konání, tedy 11. 11., ale od diváků se všichni účinkující dočkali profesionálního chování. Lidé tleskali ve správných chvílích, v nichž naopak i mlčeli, pokud to bylo třeba, a sem tam se ozval i spontánní výbuch smíchu…
Já osobně hodnotím akademii velmi pozitivně, jelikož představení nebyla zbytečně dlouhá, a když někdo zapomněl text, tak naopak improvizace byla živější než originál. Rozhodně nedoporučuji zmeškat příští rok…
Zprvu jsem nevěděla, co mám od Listopadové akademie očekávat, ale nakonec mě velmi příjemně překvapila. Nejvíce se mi líbila parodie na československé a české prezidenty a scénka z doby komunismu. A i když občas herci zapomínali text nebo kolísala technická stránka, vše zachraňovala pozitivní atmosféra…
V DDM na Praze 3 se odehrávaly přímo nevídané události… K4 byla velice aktivní a dokonce zapojila německý jazyk, což určitě potěšilo profesorku Pavlištovou… Dále jsme mohli vidět zhumorněnou biblickou pověst o narození Ježíše… Z mého pohledu vystupující bylo velmi zajímavé pozorovat, jak se všechno chystá, řekla bych hodně vtipná podívaná…
Nejvíce žáků vystupovalo z K1 a K4. Mezi povedená představení můžeme zařadit vše, co nám bylo předvedeno. Zazněl zde klavír, ruské písně, parodie na prezidenty našich zemí a na hru Tři mušketýři. Velice se mi líbil Šimon Válka se svojí hrou na klavír a Hanka Jindřišková se hrou na flétnu. Zřejmě nejúspěšnějším představením byla parodie na prezidenty, u které pár diváků brečelo smíchy…
