Příběhy bezpráví 2019 (K3, K4)  12. 11. 2019

Příběhy bezpráví 2019 (K3, K4) 12. 11. 2019

V úterý 12. 11. se žáci tříd K3 a K4 zúčastnili pořadu Příběhy bezpráví 2019 s Mgr. Michalem Sedláčkem.

Zde následují reflexe několika žáků na tuto akci:

„Film mi přišel záživný, dozvěděl jsem se hodně o tom, jak to vlastně fungovalo, když chtěl člověk na sklonku 50. let vycestovat. Beseda byla příjemná, pán působil sečtěle a světoznale, ostatně světoznalost je v jeho profesním poli. Nepůsobil strojeně či nudně.“

                                                                                                                                                D.

„Film se mi velice líbil. Byl velice hezky zpracován a končil dobře. Druhou hodinu byla beseda s p. Sedláčkem o jeho vzpomínkách na listopad (i říjen) 1989. Vždy si ráda vyslechnu i jiné zážitky o zkušenosti tohoto data od někoho jiného, než jsou moji rodiče. Beseda se mi též velice líbila, protože se p. Sedláček příjemně poslouchá a mluvil zajímavě o své profesi v zahraničí a o svých vzpomínkách na r. 1989. Jsem ráda, že jsem byla ve škole, abych se besedy zúčastnila.“                                                                             T.

 

„Film byl především dobře sestříhaný. Příběh mě zaujal, je odlišné se něco dozvídat skrz vyprávění, a ne z učebnic. Docela mě překvapilo, že utíkali i mladí lidé (velmi mladí) – s tím jsem nějak nepočítal. Dokážu si představit, že bych v té době chtěl z Čech pryč, ale nevím, jestli bych se v tomto věku odvážil jet naprosto sám někam do neznáma.“               M.

 

Tento film se mi moc líbil. Je hezké slyšet o odvaze lidí, kterým se podařilo uniknout z komunistického vězení jménem Československo. Nejvíc mě zajímala ta část, co dělal, když se dostal do Francie. Petr zanechal skoro všechno, co měl, ale ve Francii byl více spokojenější s tím málem, a jak se mu zpočátku moc nevedlo. Mnohokrát jsem slyšel o lidech, kteří unikli, ale už se moc nemluví o jejich životě v cizině. Samotná beseda byla taky dobrá. Trochu mě překvapil věk pamětníka, který byl tehdy na VŠ a nyní je diplomatem a vyslancem. Dozvěděl jsem se něco o diplomacii i o názorech a vztahu USA k České republice.                                                                                                                            M.                

Film, který jsme viděli, byl zajímavý a hezký, bylo to opravdu zajímavé takhle vidět osud jednoho konkrétního člověka, který se snažil emigrovat a potom jak žil ve Francii a vlastně tam žije napůl ještě dodnes. Dozvěděli jsme se, že to nebylo tak jednoduché, aby mu vůbec dovolili odcestovat do cizí země, a že měl i docela štěstí, že se mu to takhle podařilo, prošel přes všechny kontroly a nakonec se opravdu do té Paříže dostal. Také bylo zajímavé pozorovat, jak se snažil v té Francii žít a jak pro něj bylo nejdříve těžké naučit se francouzsky, potom si třeba také najít práci. A bylo také zajímavé vidět, jak ti lidé vnímali rok 89, když byla ta revoluce, jak tomu někteří nejdřív nechtěli ani věřit, že se to tentokrát už vydaří. Debata po filmu byla také zajímavá a přínosná, také jsme se toho hodně dověděli.                                                                                                                                    A.

                                                                                                                                                  

Film se mi líbil. Zpracování mi přišlo zajímavé a chvilkami byl velmi dojemný. Nedávno jsem dělala rozhovor s pamětnicí o Sametové revoluci a dověděla jsem se pár nových zajímavých informací. Bylo fajn to vidět z dalšího úhlu a spatřit, slyšet další příběh z této doby.  Rozhovor byl také zajímavý, ale mrzí mě, že více nevyprávěl o té době. Samozřejmě něco povídal, ale mrzelo mne, že jsem se nedozvěděla víc o událostech z jeho pohledu.

                                                                                                                                                      A.

Film mě zaujal už jen svým originálním zpracováním. Kombinace úhlu pohledu člověka, který raději emigroval, a jeho rodiny a přátel, kteří zůstali v ČS, byla zajímavá. Z celého filmu mě překvapilo nejvíce to, že komunistický režim padl dříve i v Bulharsku než u nás. A vzhledem k tomu, že nyní jsou komunisté opět ve vládě, to podle mě i něco o našem národu vypovídá. Beseda s panem Sedláčkem byla aspoň po mne přínosná tím, že ČR má stabilní zahraniční politiku nehledě na výroky různých domácích politiků.                                                                                                                                                                                    T.

V úterý 12. listopadu nám byl promítán film 1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu. Film byl moc hezky zpracovaný, bylo zajímavé vidět film složený z dopisů. Některé scény byly velmi dojemné. Myslím si, že je potřeba vidět tyto události očima více lidí, každý měl trochu jiný příběh. Hlavně si to neumíme ani představit. Diskuse s hostem byla velmi zajímavá. Mě osobě baví, když lidé vypráví své vzpomínky.

                                                                                                                                                       E.

Jsem ráda, že na naší škole jsou přednášky a besedy v rámci projektu Příběhy bezpráví. Film jsem viděla podruhé, ale husí kůže a vlhké oči byly jako při prvním zhlédnutí. Karlovi Strachotoví se moc povedl. Myslím si, že moji generaci a mladší zaujme film svými prvky – střihy, hudba (př. Mluvilo se o Francii a Paříži – dobové záběry a typická hudba). Líbí se mi myšlenka na konci: svobodná Evropa – domov hlavního hrdiny. Beseda s panem Sedláčkem byla zajímavá, paní profesorka vedla debatu profesionálně a kladla zajímavé otázky. Je zajímavé, jaké má diplomat zkušenosti. Netušila jsem, že vytvořil zákon o ČT s Ladislavem Jaklem. O demokracii je třeba bojovat a chránit ji a je důležité připomínat si boj za demokracii v historii, protože člověk může rychle zapomenout. Někteří nezapomněli a nezapomínají. A za to jim patří velký dík!                                                                 T.

.