Předvánoční praxe 2011
Na praxi jsem chodil do Neoluxoru Dejvická první dva roky. Druhé dva jsem strávil v knihkupectví a café baru Řehoř Samsa. Z těch dvou jako lepší hodnotím jednoznačně Samsu. Dostal jsem se úplně ke všemu – k prodeji knih, přijímání nových knih, kontaktu s nakladateli, třídění zboží. Navíc jsem tam pracoval ve skvělém kolektivu i prostředí. Vzpomínám na něj tak rád, že jsem skoro brečel, když jsem končil poslední praxi. A to jsem si bral dobrovolně přesčasy. Je to zkrátka místo, kam se vždy rád vracím.
Antonín Z.
Od této praxe (vydavatelství Stratosféra – redakce časopisu Kosmopolitan) jsem očekávala nošení kávy a podobné věci, opak byl ale pravdou. První dny jsem uspořádávala archiv časopisu a poté archiv fotografií do časopisu. Byla jsem k dispozici celé redakci – hledala jsem informace do článků, pomáhala v inzerci. Nejvíce jsem se těšila na focení jednoho projektu. Bylo to focení jak se patří! Fotilo se v designovém studiu postelí, kde byl přítomen fotograf, stylistka, kosmetička, produkční … všichni + já! Druhý den jsem vracela vypůjčené věci do obchodů. Což mě, i když to může být divné, bavilo. Důvodem, proč jsem šla do redakce časopisu bylo to, že jsem chtěla vědět, jak to v něm chodí. Má přítomnost na focení byla jen třešničkou na dortu. Co považuji za úspěch celé mé praxe? Korekturu článku z amerického Cosmopolitanu s tím, že mé jméno bude v časopise uvedeno! Ano, náplň práce předčila mé představy.
Aneta B.
Po dlouhém roce očekávání jsem se konečně dočkal a 9. prosince 2011 nastoupil na dvoutýdenní praxi do knihkupectví Oty Pavla a Františka Nepila v Berouně, kde jsem pracoval už i minulý rok.
Můj hlavní opatrovník však nebyla paní Marcela Kroppová, nýbrž jako minulý rok její syn Vilém. Náplní mé práce bylo zejména radit a navigovat zákazníky ke knížkám. Nebyla to však jediná práce, vlastně jsem vypomáhal se vším, s čím bylo třeba, což mi vyhovovalo z důvodu, že jsem se nenudil. Vilém byl ke mně se svou manželkou velmi vstřícný a nebál se mi vysvětlit například i zadávání knížek do systému, či prodej u pokladny, takže jsem se přiučil novým věcem a naštěstí nic nepokazil. Hrozně mě bavila komunikace se zákazníky, když jsem jim mohl doporučit určitý titul a usnadnit jim jejich výběr vánočního dárku. Už po prvním dnu jsem se v prodejně solidně orientoval a věděl jsem, kam pro co sáhnout.
Tenhle rok mě bavil ještě více než ten minulý, a to z důvodu, že jsem se opět o něco více zlepšoval, jak při práci s informační technikou, tak v komunikaci se zákazníky. Už jsem se tolik nebál, že jim nebudu umět poradit. Praxe utekla velmi rychle a bez jakýchkoli komplikací. Už se těším na další dva týdny na jaře.
Richard G.
Celkové zhodnocení praxe studenty 4. ročníku 2010/2011
Pracoviště: Knihkupectví U jednorožce (Staroměstské nám.17, Praha 1).
Z tohoto knihkupectví jsem měla v prvním ročníku smíšené pocity. Obávala jsem se toho, že nezvládnu splnit všechny povinnosti, které se ode mě očekávají, a také jsem byla nejistá v novém prostředí. Naštěstí jsem se zde seznámila s úžasnými lidmi, díky kterým jsem U Jednorožce zůstala po celé čtyři roky. Od začátku na mě byli moc hodní a vše co bylo potřeba, mě naučili. Během tohoto období si knihkupectví nevedlo moc dobře a jediné, co ho drželo nad vodou, byli turisté. Na praxi jsem si zlepšila angličtinu a pochytila i pár frází z ostatních jazyků, což považuji za velké plus. Další dva roky probíhaly v klidu. Poté byl náš vedoucí, pan Koláček, propuštěn a všichni jsme se začali bát, kdo přijde na jeho místo. Naštěstí naprosto zbytečně. Náš nynější vedoucí, Roman Mejšner, je ten nejsrdečnější člověk, kterého znám. Nejenže díky své trpělivosti a obrovskému úsilí pozvedl knihkupectví z naprostého dna, ale také udělal spoustu změn, které vedly k mnohem větší pohodě na pracovišti. Pan Mejšner a ostatní moji kolegové a především přátelé se stali mojí druhou rodinou, na kterou se mohu ve všem spolehnout. Vzhledem k tomu, že jsem se na praxi vždy těšila, rozhodně bych ji doporučila nejen studentům, kteří se zajímají o scifi a fantasy literaturu.
Jsem si naprosto jistá, že jsem schopna fungovat v knihkupectví bez problému, ale měla bych ještě zapracovat na doplnění informací o dnešním knižním trhu, protože mé znalosti jsou především z oblasti fantasy a nemám celkový přehled. Což je mi dost nepříjemné, když se mě člověk zeptá na nějakou knížku a já ji prostě neznám. Nedělá to dobrý dojem.
Hana D.
V prvních dvou ročnících jsem na praxi docházela do knihkupectví Kanzelsberger na Václavském náměstí. Většinou jsem celých pět hodin stála na místě a snažila se radit zákazníkům, kteří sháněli nějaký titul. Pokud na prodejně nebylo mnoho lidí, posílali mě do skladu, přijímat knihy, dávat na ně ceny a kódovat je. Tato práce mě bavila víc, jelikož jsem něco dělala a nestála pouze na jednom místě.
V tomto knihkupectví měli teorii takovou, že když přišel jakýkoliv zákazník, já, jako knihkupec, jsem k němu musela přispěchat a vyptávat se ho, jaký titul shání. Mně samotné tohle nevyhovovalo, jelikož když se vcítím do role zákazníka, je mi tohle velmi nepříjemné. Další dva roky jsem strávila v nakladatelství Grada, které se specializuje na odbornou literaturu a sídlí v Holešovicích. Já docházela do zdravotnické redakce. Zde se mi líbilo mnohem víc. Kolektiv byl velmi příjemný a práce mi dala hodně do života. Naučila jsem se redakční činnost, která se neskládala pouze z korektur rukopisů.
Oproti Orbisu jsem zde měla volnější řád. Docházela jsem do Grady na devátou hodinu ranní, ale mohla jsem chodit i později. Praxe mi sice skončila, ale já do Grady docházím na brigádu, či s nimi jezdím na různé konference.
Domnívám se, že jsem schopná pracovat jak v knihkupectví, tak nakladatelství, ale ještě se mám hodně co učit. Zdokonalovat se budu stále.
Barbora S.
Vánoční praxe 2009
Zákazníci byli většinou příjemní, byli vděční, když jsem jim pomohla najít knížku bez nějaké další pomoci. Když bych si měla vybrat svůj nejlepší den praxe, byl by to právě ten poslední. Ne proto, že praxe končí, ale protože jsem celé dopoledne balila knížky zákazníkům do vánočního papíru a musím přiznat, že s každou další knížkou mě to bavilo víc a víc a hlavně jsem už měla v ruce cvik, takže složité mašle už nebyly tak složité.
Kateřina P.
A co mi praxe celkově dala? V první řadě velmi zajímavou zkušenost. Přinesla mi také zjištění, že se mi práce v knihkupectví zdá sympatická a možná si ji v budoucnu ráda vyzkouším dlouhodoběji. Novou zkušeností bylo pro mě také překvapivé zjištění, že mě baví být v kontaktu s lidmi a do budoucnosti bych tento fakt chtěla uplatnit při volbě zaměstnání. A celkové hodnocení? Jednička s hvězdičkou.
Tereza V.
Svou předvánoční praxi jsem poprvé netrávila v knihkupectví, ale v nakladatelství Grada. Velice se mi tam líbilo, jelikož kolektiv byl moc příjemný a práce byla zajímavá. Moje garantka mi dávala práci, u které jsem se nenudila a naučila mě spoustu nového. Nejčastěji jsem dělala korekturu. Byla jsem ve zdravotní literatuře, tudíž knihy, které jsem musela přečíst a opravit, byly o lékařství. Poslední dva dny před koncem praxe jsme společně dělali na katalogu pro rok 2010. Atmosféra na pracovišti byla vždy uvolněná a příjemná. Kolikrát jsme se i zasmáli.
Vždy se budu do tohoto nakladatelství při své další praxi vracet.
Barbora S.
Díky tomu, že jsem praxi strávila již na více místech, mohu tak porovnávat různé výhody a nevýhody, což mi vytváří celkový a obohacující přehled. Zjistila jsem, že někde se snaží studenty začlenit do práce více a jinde méně. Na této praxi v nakladatelství Dokořán jsem se cítila dobře, neboť o práci nebyla nouze stejně jako v knihkupectví Academia na Václavském náměstí, kde se studentům vřele věnují a začleňují je do potřebných prací.
Petra S.
Vánoční praxe 2008
Když jsem nastoupila první den na praxi, zaujalo mě, kolik brigádníků v knihkupectví pracuje. Moje pocity z praxe byly velmi dobré. V knihkupectví Euromedia na Budějovické je velmi dobrá atmosféra a jsou zde velmi příjemné knihkupkyně i paní vedoucí. Na praxi se mi líbilo, že jsem prostě dělala práci, která se mi líbila a bavila mě. Během praxe jsem hlídala zboží, dávala cenovky na knihy a doplňovala zboží ze skladu do regálů. Nelíbilo se mi sice jednání některých zákazníků, ale jinak praxe byla super.
Bára N.
Letošní praxe byla jako vždy báječná, ačkoliv jsem se zprvu bál „nákupního šílenství“, s nímž je období před Vánoci spojené. K mému překvapení byl však v knihkupectví tento rok poměrně klid, což ale na druhou stranu znamená, že se neprodalo tolik knih jako v minulém roce, a to je škoda, protože letos bylo opravdu z čeho vybírat. Nakladatelé se se svými dodávkami jen míhali, což mi naopak vyhovovalo. Alespoň jsem se nenudil a mohl se také seznámit s novinkami na českém knižním trhu. Tento rok jsem navíc nebyl na praxi sám, neboť na praxi byly i čtyři studentky z prvního ročníku. Osobně si myslím, že se ukázaly být opravdovými knihkupkyněmi. Bylo vidět, že se jim práce v knihkupectví líbí stejně jako mně. Bylo to moc hezkých čtrnáct dní, a proto jsem byl velice smutný, jelikož tato praxe byla pro mě poslední. Určitě se ale někdy do Neo Luxoru opět vrátím, možná na brigádu. Je to moc příjemné a milé knihkupectví, rozhodně se už dopředu moc těším.
Martin S.
Vánoční praxe 2007
Přišel čas předvánoční a s ním i vánoční praxe. Samozřejmě jsem se velice těšil, vždyť se určitě opět setkám se spoustou zajímavých lidí. Proto jsem byl nesmírně nadšený a nemohl jsem se dočkat, až praxe začne.
Hned na počátku mě však čekala řada nemilých překvapení v podobě přemístěných regálů a upraveného vyhledávacího počítačového systému, což mi z počátku činilo problémy s vyhledáváním a zařazením knih. Naštěstí jsem si na všechny tyto novinky rychle zvykl. Brzy však vyvstal další problém, kterým se staly paradoxně „svátky klidu“, Vánoce. Čím více se blížil Štědrý den, tím větší panoval v obchodě chaos a zmatek. Popravdě jsem se nemohl divit, že si někteří knihkupci přáli, aby byly raději Vánoce už pryč. Vypadalo to, jako by tyto svátky, původně doba klidu a odpočinku v kruhu rodiny, dávno ztratily svůj původní smysl a staly se obdobím stresu a spěchu. Místo aby si zákazníci prohlíželi letos opravdu vydařenou výzdobu v obchodním domě a vychutnávali si sváteční atmosféru, běhala většina z nich z obchodu do obchodu, jen aby stihli koupit na poslední chvíli ještě nějaký dárek pod stromeček.
Není tedy divu, že i v knihkupectví vládl jindy nevídaný ruch a shon. Z jedné strany jsme byli zaplaveni zbožím, které bylo nutné nacenit a zařadit do regálů, zatímco jsme byly doslova v obležení zákazníků, jež jsme se snažili obsloužit, jak nejlépe to bylo v dané době možné. Samozřejmě jsem byl rád, že je o knížky takový zájem, ale byly i chvíle, kdy jsme měli opravdu plné ruce práce, abychom vše stihli. Naštěstí většina zákazníků pro nás měla pochopení, ale ne všichni byli s našimi službami spokojeni, buď proto, že jsme neměli zboží, které chtěli, nebo kvůli někdy i dlouhým frontám u kasy a informací, což mě samozřejmě mrzelo, protože bych si přál, aby zákazníci od nás odcházeli jen maximálně spokojení.
Kromě cenění zboží a jeho úklidu do regálů jsem také jezdil se zdejšími skladníky na rampu pro nové knihy a poté, pokud na to byl čas, jsem některé z nich balil ve skladu do fólie, aby se nepoškodily. Někdy jsem byl také na informacích, kde jsem vyhledával zákazníkům knihy a posílal je buď do dotyčného oddělení, kde dané tituly byly, nebo na jiné prodejny Neo Luxoru v případě, že byly u nás již vyprodané.
Kromě dotyčného vánočního chaosu bych hodnotil svou praxi kladně. Byl to pro mě krásný zážitek. Snažil jsem se pracovat, jak nejlépe jsem uměl, a myslím, že se mnou byl pan vedoucí spokojený. Už se moc těším na příští praxi.
Martin S.
Já prožívám každou svou praxi v malém, ale originálním a stylově mi velmi blízkém knihkupectví a kavárně Řehoře Samsy, nacházejícím se přímo v pasáži U Nováků na Václavském náměstí.
Byla jsem tam společně s kamarádkou Terezou. Velmi mi vyhovuje, že zde nekonáme práci takzvané „hlídací služby“, což nesnáším. Je nám do rukou svěřeno vše, co se v takovém knihkupectví musí obstarat. Práce za pokladnou, přejímka zboží, úklid, rada zákazníkovi, atd.
Pan vedoucí je velmi vstřícný, protože se mu můžeme svěřit s každým naším nápadem a společně ho i uskutečnit. Na pár dní jsme si mohly s Terezou otevřít i vlastní stánek před knihkupectvím! Sortiment knih do něj jsme si vybraly samy a začaly prodávat.
Vyzkoušíme si takto skutečnou práci v knihkupectví se vším všudy. Toto knihkupectví je už mou stálou praxí a moc už se těším na další.
Katrin T.