Co se nám líbilo: Grafické zpracování výstavy, i když byla poměrně malá. Nábytek obalený do novin. Všudypřítomné brýle. Zrcadla. Překlady Fuksových knih. Jak byla výstava celkově stavěná – jak byla rozřazená do částí a každá se týkala jiných děl a jiných částí Fuksova života. Zajímavé dobové předměty ve vitrínách. Promítané ukázky filmů. Čtení Fuksových myšlenek a poslouchání příběhů v uzavřeném prostoru. Celá instalace. Fuksovy citáty na zdech. Atmosféra různých místností. Děsivá neosvětlená místnost, ve které hrála opera.
Co nám utkvělo v paměti: Že chtěl do filmového zpracování Spalovače mrtvol použít reálné mrtvoly. Že se jeho bytu přezdívalo mauzoleum. Zabalený nábytek a dítě převázané provázky. Citát „Někdo má rád cukroví a holky, on měl prostě rád kluky a mrtvoly“. Dokumenty, dopisy, fotografie a rukopisy knih, které byly vystaveny ve vitrínách. Šlechtična, co staví muzeum, a paní, co chytá myši.
